Za turisticky nejatraktivnější oblast z hlediska přírodních krás bylo dlouhá desetiletí v minulosti považováno území nazývané Hradčanské stěny v Polomených horách. Zvedají se přímo od SV břehu Máchova jezera a na severu je ohraničuje údolí řeky Ploučnice...
Ještě ve třicátých letech bylo protkáno sítí turistických cest, vedoucích z Doks a Starých Splavů do Hradčanských stěn.
Později se stalo součástí jednoho z našich nejrozsáhlejších vojenských prostorů, ačkoliv zde armáda vyjma malých území nevyvíjela přílišnou činnost. I dnes se stále jedná o vojenský újezd, avšak těžko již zabránit vycházkám zdatných turistů do končin, jejichž divokost a nepřístupnost bude do budoucna ochranou před masovým přílivem výletníků. Celé území je pokryto jehličnatými a bukovými lesy. Z rozeklaných pískovcových pater vystupují sopečné kupy ;
Dub (458 m) a Pec nebo jinak Pecopala (451 m). Od ostatních skalních měst např. v okolí Dubé se odlišují porostem bukových pralesů, pouze severní část zvaná Hradčanské stěny má tradiční jehličnatý kryt. Více než 1/4 území v západní části tvoří nepřístupná oplocená obora. Východní část zabírá státní přírodní rezervace Pecopala. Dále popsané trasy vycházejí z Doks a Starých Splavů a končí v Hradčanech s uvažovaným návratem autobusem. Samozřejmě lze ráno odjet autobusem do Hradčan (což doporučujeme) a putování zakončit osvěžující koupelí v Máchově jezeře. Pro orientaci v terénu doporučujeme turistickou mapu "Máchův kraj" v měřítku 1:25 000, případně mapu Klubu českých turistů číslo 15 "Máchův kraj" v měřítku 1:50 000
Z Doks půjdeme východním směrem po žluté turistické značce okolo Králova stolcena hráz Břehyňského rybníka (přírodní rezervace, zákaz koupání a známý pohled na Bezděz). Odtud stále po žluté ke skalní věži Čihadlo (neznačeno, ale je vidět 50 m vlevo od cesty). Dále tuto značku opustíme a vystoupáme k severu na Havířský vrch, z jehož nyní zarostlého vrcholu se nabízí ten nejkrásnější pohled na jezero, Doksy a lesy, táhnoucí se až k obzoru. Cestou si povšimneme řady ve skále vylámaných jam a dáme pozor těsně pod vrcholem na pád do několikametrové šachty. Obojí je pozůstatek po těžbě limonitu před třemi staletími
Odtud název kopce. Po návratu na žlutou značku pokračujeme k úpatí Borného, odkud mohou zdatnější turisté vystoupat na skalní vyhlídku (pohled na jezero a Staré Splavy), případně až na vrchol 447 m vysoké kupy, kde ale vzrostlé stromy znemožňují výhled. Cestou do Starých Splavů můžeme ještě navštívit vrchol kopce Šroubený, který vévodí severnímu břehu jezera. Ze Starých Splavů je možný návrat do Doks lodí, vlakem, autobusem nebo pěšky po červené značce.
Žlutá turistická značka nás povede na Břehyň, dále pak pod vrch Borný. Zde pokračujeme po modré do Štěrkové rokle přes Dělovou cestu, Dlouhou rokli do Hradčan – 25 km nebo z Hradčan po zelené značce přes Pusté kostely, Skalní a Sennou bránu do Starých Splavů – 50 km. Na trasu můžeme nastoupit dvojím způsobem. Buď vyjdeme z Doks po žluté turistické značce směrem na Břehyň (viz popis prvního výletu). Za Borným narazíme na modrou turistickou značku, která bude naší průvodkyní až do Hradčan. Nebo si nástup na trasu můžeme usnadnit chůzí po asfaltové silnici vedoucí z Břehyně do Starých Splavů. V místě, kde silnice prostupuje mezi vrchy Borný a Malý Borný, odbočuje vpravo do nižšího porostu lesní cesta označená modrou turistickou značkou. Štěrkovou roklí vystoupáme na asfaltovou silničku, tzv. Dělovou cestu. Ta vede SZ-JV směrem po hřebenu a bude pro nás představovat první důležitou orientační linii. Jestliže po ní půjdeme vlevo na SZ, po čase se změní v obyčejnou lesní cestu a zarazí nás plot obory.
My se po ní vydáme vpravo po modré turistické značce. Po necelém kilometru odbočíme vlevo z kopce dolů. Čeká nás na orientaci náročný úsek. Projdeme okolo lesního posedu a budeme se stále stáčet severozápadně z kopce dolů. Prudkým klesáním projdeme pod Popelovým hřebenem do Dlouhé rokle. Přejdeme úzkou asfaltovou silničku a vstoupíme do rokle zvané Staré Zahrady. Bedlivě sledujeme modrou turistickou značku, nikam neodbočujeme, neboť zabloudit zde je velice snadné. Modrá značka nás dovede panensky čistou přírodou a kolem jedinečných skalních útvarů na rozcestí se zelenou značkou. Zde máme možnost volby. Buď půjdeme dále po modré značce do Hradčan, nebo dáme přednost dalšímu putování tichou necivilizovanou krajinou a odbočíme vlevo na zelenou značku, která nás dovede přes Pusté kostely, Skalní a Sennou bránu, Hraničním dolem podél oplocení obory do Starých Splavů (viz výlet C 3). Tuto cestu doporučujeme pouze zdatným turistům, neboť celá trasa měří 50 km.
Ze Starých Splavů se vydáme po modré turistické značce směrem na Provodín, která nás dovede až k úzké asfaltové silničce, která vede podél plotu obory k hájovně Dvojdomí. Zde si všimneme zelené turistické značky, jíž budeme sledovat až do Hradčan. Značka nás vede podél plotu obory až do hlubokého Hraničního dolu. Vystoupáme nahoru, naší pozornosti by neměly uniknout bizardní skalní útvary po obou stranách cesty. Asi po dvou km se dostaneme k malebnému a zajímavému místu zvanému Senná Brána. Zde stávaly dvě chalupy a myslivna, která poskytovala útulek a občerstvení výletníkům. Dochovaná stavba stojí již uvnitř obory, do níž nemáme přístup. Od Brány není daleko k velmi zajímavým skalním útvarům, v minulosti dosti vyhledávaným. Asi po 500 m chůze (stále po úzké asfaltové cestě) odbočíme vpravo po zelené turistické značce, která nás dovede k prvnímu pískovcovému útvaru - Skalní bráně.
Jedná se o jakousi zmenšeninu známé Pravčické brány, je asi 4 m vysoká a stejně tak široká. Najdeme ji v prostoru jižně pod vrcholem. Mnohem úchvatnější je však neobyčejná skála, pro niž se vžil název Pusté (Psí) kostely. Dostaneme se k ní, budeme-li dále sledovat zelenou turistickou značku. Skála je celá prostoupena chodbami a jeskyněmi, tak že tento velký kamenný blok je vlastně nesen přirozenými pilíři a prostor pod ním je natolik odlehčen, že budí dojem, jakoby se měl každým okamžikem zřítit. Je od Skalní brány vzdálen asi 200 m. Zelená turistická značka nás dovede do Hradčan. Cestou uvidíme několik dalších skalních věží